Psí pohled na svět

Tohle bude seriál na dlouhé roky. Jeho průběh asi zná každý, kdo má doma nějakou tu chlupatou, slintající a štěkající potvoru...

3. října 2009

Náš pes je von. Ale jelikož jsme šlechtické tituly v Československu roku 1918 zrušili, je mu to houby platné. Takže ačkoliv se jmenuje Bols Plush Berry s rodokmenem plným babiček v Rakousku nebo dalekém Finsku ověnčených tituly šampionů, vítězů i kdo ví čím ještě, říkáme mu doma všelijak.

Pan Berry to ale přijímá se značnou mírou nadhledu a na návratu k feudálním zvyklostem netrvá. Prostě je to Berry, Berušák, Berdoš, Berýsek, a občas taky moula, nebo blbec. Záleží na tom zda má páníček s paničkou víc endorfinu nebo adrenalinu.

Pan Berry to skutečně nese velmi statečně. Ostatně border kolie to ani jinak neumí, neboť být border kolií, to s sebou nese jisté závazky. Vždyť to byli jeho předkové, kdo kdesi na skotském pomezí zaháněl vlky, vlkodlaky i příšery typu Baskerville, jimiž se britské ostrovy jen hemží. Ochraňovali tak stohlavá stáda i stádečka ovcí či jiných zvířat, aby páníčkové měli v sobotu jet s čím na trh, a vyhandlovali tu křivohubou, co skoro nedojila, za pěknou hromádku šilinků děckám na kalhoty, i páníčkovi na nějakou tu pintu v místní hospodě.

Pes to musel být zjevně učenlivý, jelikož se o něm říká, že umí ty ovce dokonce ovládat pouhým pohledem (a nejen ovce), což jsem o žádném jiném psovi ještě neslyšel. Akorát na auta to nefunguje. Tak se je snaží aspoň s hromovým štěkotem předehnat a zastavit, stejně jako to dělali jeho pradědečkové a prababičky s tou křivohubkou na pastvě. Jenže auto není ovce, takže rychle ujede a navíc to psovi páníček většinou stejně rázně zatrhne.

O borderkách se říká, že mají svůj původ už ve středověku. Poprvé jsou pak písemně zmiňované v nějakém latinském spisku ze 16. století. Kdybyste se na to ale zeptali Pana Berryho, asi by vám na to řekl své. A začal by zřejmě tradičním oblíznutím obličeje, po kterém byste si připadali tak trochu jako slimák, a pokud ne, pro sichr by vás oblíznul ještě jednou. No a pak byste se asi dozvěděli, že to všechno bylo úplně jinak, ale znáte to. Vysvětlujte něco lidem…

V každém případě prvním oficiálně uznaným pradědečkem našeho mouly byl Old Hemp, narozený roku 1893, který je dodnes považován za vzor všech border kolií. Ostatně stejně jako Old Hemp jsou borderkolie dodnes krásné, chytré, přátelské, vytrvalé a vůbec. Na tohle téma by vám Pan Berry dovedl dát další, nejméně hodinovou přednášku, která by zřejmě začala oblíznutím zleva. Proč zrovna zleva nevím, ale asi to má nějakou logiku.

Jenže Berry, Berušák, Berdoš, Berýsek, a občas taky moula nebo blbec, na tom všem nijak zásadně nebazíruje. Nechodí s čenichem nahoru, i když by si to mohl dovolit, a bez ohledu na všechny ty prapředky se stejně nejraději vyválí v kdejakém páchnoucím dreku. Smradlavej a ohovněnej od hlavy až ke špičce ocasu se pak nadšeně vrací domů, aby té lidské smečce už po tisící ukázal, že veškeré tituly, lidem i psům, stejně toliko k hovnu dobré jsou, když chybí charakter…